Mohutná rozložitá hora, nejvyšší vrch východní části Nízkých Tater. Nazvané jsou podle ní Královoholské Tatry. Vrcholová plošina má prodloužený tvar ve směru východ-západ. Na sever vysílá krátkou rázsochu Záturňu, strmě padající do údolí Čierného Váhu v Teplické kotlině. Na severovýchod se táhne dlouhá rázsocha přes Úplaz na Prednú holu a dál až na sedlo Popová, kterým se Nízké Tatry pojí se Slovenským rájem. Na jihovýchod odbočuje krátká rázsocha na Královu skálu k Telgártu. Z vrcholu je rozsáhlý a velmi působivý výhled.
Spolu s Kriváněm je Králova hola nejozpěvovanější vrch a nejvíce opředený pověstmi a legendami. Důležitý triangulační bod Slovenska, prameniště a rozvodí největších slovenských řek: Váhu, respektive Čierného Váhu, Hronu, Hnilce, Hornádu.
Vrchol na západ od vysílače je označený betonovým triangulačním sloupem. Pod vrcholem měla v době 2. světové války partyzánská brigáda Jánošík zemljanky a sklady a procházeli tudy na podzim a v zimě v letech 1944 a 1945 víceré partyzánské jednotky. Události 2. světové války připomíná reliéf na obelisku. Od roku 1960 je zde televizní vysílač - retranslační stanici, ke které vede ze Šumiacu horská asfaltová silnice, pro veřejnost uzavřená. V budově televizního vysílače je nouzové útočiště pro turisty.
